Jdi na obsah Jdi na menu
 


Olomouc má komplex druhé sezony?

28. 5. 2009

ObrazekOlomoučtí hokejisté mají za sebou rozpačitou sezonu. I přes poměrně kladné prognózy před začátkem prvoligového ročníku se realita ukázala být jinde. Po loňské famózní jízdě, která se zastavila až v semifinále play-off, se letos Kohouti museli smířit se skromnější metou. Jejich cesta skončila už ve čtvrtfinále, v němž svěřenci trenérů Vlka a Fialy nestačili na brněnskou Kometu. Brzy vyřešená série přinesla zklamání a také potvrzení "komplexu druhé sezony".

 

Bronzový úspěch z předchozí sezony týmu zvýšil pomyslný kredit. Klubovému vedení se navíc podařilo udržet všechny klíčové hráče, kteří měli na dobře zvládnuté misi nemalý podíl. Kádr doznal malých změn. Novými tvářemi byli David Kudělka, Jiří Řípa a Petr Sakrajda. Ze zámoří se navíc vrátil Radek Meidl, což se rýsovalo jako solidní posílení. Částečně mohl bolet odchod univerzála Martina Bouze, avšak s ohledem na příchody dvou útočníků se dalo očekávat zaplnění mezery. Fanoušci si zajisté představovali další boj o návrat do nejvyšší soutěže trošku jinak. Tajný sen se realitou nestal.

 

Už samotný úvod soutěže příliš přesvědčivý nebyl. Mora dokázala silným body brát, ale chudým sama dávala. Naprostý zlom nastal od domácího střetnutí s Kadaní, ve kterém Hanáci naprosto selhali. Tento neúspěch jakoby předznamenal budoucí krizi. Výhra nepřišla ani po následujících pěti zápasech a nebýt snad vydupaného úspěchu s Chrudimí, tak si mužstvo připsalo vyrovnání nelichotivé série proher ze sezony 2006/2007. Poté již Mora pokračovala ve svém nemastném a neslaném stylu. V posledním kole základní části se ještě rozhodovalo o tom, zda Hanáci budou mít výhodu domácího prostředí pro úvodní kolo play-off. Utkání s Jihlavou vyšlo Olomouci snad ve všech směrech. Drtivý střelecký koncert se zastavil až na dvouciferném čísle 10:2 a spokojenost fanoušků byla na místě. Cíl v podobě osmého místa byl tedy splněn.

 

Protivníkem Mory v předkole byl celek Havlíčkova Brodu, který měl pověst zakletého soupeře. Kohouti začínali sérii před vlastními fanoušky, avšak ti museli skousnout úvodní prohru. Druhý zápas už byl v té lepší režii, sedm branek v síti Brodu rozhodně potěšilo a mýtus prokletí nabral první trhliny. Možná až nečekaně se podařilo sérii hranou na tři vítězná utkání ukončit už na ledě soupeře. Zejména poslední vydřené vítězství bylo odměnou za příkladnou bojovnost.
Kometa Brno, to byla druhá překážka, kterou musela Mora zdolat, aby mohla obhajovat semifinálovou účast z loňské sezony. Moravské derby poutalo nesmírnou pozornost a prakticky zastínilo i ostatní série. Vše odstartovalo v Brně. Před tradičně vyprodanou halou Rondo se však olomouckým hráčům ani v jednom utkání nepodařilo najít potřebný recept na udolání dobře organizovaného modrobílého vojska. Po porážkách 1:4 a 1:3 se série přesunula do Olomouce. Hanáckou metropoli zaplavila hokejová horečka a vstupenky byly brzy nedostatkovým zbožím. Výbornou atmosféru na samotných zápasech podpořily i fanouškovská chorea obou táborů. Kometa zlomila odpor Olomouce i ve třetím měření sil a celou sérii ukončila šťastnou výhrou na nájezdy v následující bitvě. V rámci nepříliš úspěšné základní části se ani s lepším výsledkem počítat nemohlo.

 

Nutné je však vyzdvihnout i kladné stránky. Status nejproduktivnějšího hráče týmu si obhájil Milan Ministr. Čtyřiatřicetiletý útočník si jako jediný z týmu udržel průměr bodu na zápas. Šestačtyřicet bodů ve stejném počtu zápasů byl čtvrtý nejlepší výsledek v lize. Ještě lepší pozici měl bývalý hráč Zlína v počtu vstřelených branek, kterých zaznamenal šestadvacet. Lepší v tomto směru byl pouze jihlavský Oldřich Bakus, jenž měl na kontě jen o jeden zásah víc. Roli jednoho z lídrů potvrdili i Richard Brančík či Ondřej Kříž. Právě posledně jmenovaný byl druhým nejproduktivnějším obráncem ligy. Před začátkem play-off však zamířil do extraligového Ústí, ve kterém v těchto dnech podepsal novou smlouvu. Transfer Kříže měl být podmíněn hráčskou kompenzací v podobě Martina Vágnera. Chrudim, ve které talentovaný bek hostoval, se však odmítla hráče náhle vzdát, takže Mora byla zpočátku ochuzena. Vágner byl k dispozici až na konci ledna. Během sezony tým posílili Jan Mikel a David Mikšan. Oba klub získal z brněnské Komety, ve které již pro tyto hráče nebyl adekvátní prostor. Mora se navíc mohla spolehnout na hráčskou výpomoc z extraligového Znojma. V dresu Kohoutů se tak představili třeba Martin Růžička, Radek Procházka, Václav Meidl, Jiří Beroun, Lubomír Štach, Martin Rýgl či gólman Jaroslav Kameš.

 

Samostatnou kapitolou je Štefan Žigárdy. Čtyřiadvacetiletý brankář neměl místo jedničky týmu vůbec jisté a zpočátku se pravidelně střídal se svým kolegou Daliborem Sedlářem. Ten se však při jednom ze zápasů zranil, a tak se vše vrátilo do původně zamýšlených kolejí. Stejně jako každému se ani Žigárdymu nevyhnuly některé slabší chvilky, ale celkově vzato z velké části potvrzoval, že mu pozice jedničky týmu patří právem.

 

I přes výsledkovou krizi se vedení rozhodlo podržet trenérské duo Petr Vlk – Petr Fiala, což svědčí o dlouhodobější koncepci. Podle papírových předpokladů mapující křivku výkonnosti by měl olomoucké hokejisty nyní čekat úspěšný rok. Potvrdí se tato prognóza, nebo Olomouc svůj letošní stín nepřekročí?

 

Foto: Jaroslav Pazdera

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář